Logo Odour

SPECIALISTA NA PACHOVÉ LÁTKY

úvodní stránka Úvodní stránka    Mapa stránek Mapa Stránek
Česky  English  Deutsch  Español  Pусский 

Rychlý kontakt

Odour, s.r.o.
Dr. Janského 953
252 28 Černošice

Tel. fax: + 420 251 640 830
E-mail: info@odour.cz

Facebook


Reklama






Časté otázky (FAQ)

Úvod > Časté otázky

Jak se měří zápach?
Techniky dostupné k měření pachových látek lze rozdělit na chemické a senzorické techniky.
Senzorické techniky využívají čichových schopností člověka k posuzování zápachu. Nejběžnější používanou senzorickou metodou je olfaktometrie, která se používá ke stanovení koncentrace pachových látek. Existují další senzorické techniky, při kterých ze zjišťuje charakter pachu, intenzita nebo relativní příjemnost či nepříjemnost (analýza hedonického tónu).
Metody klasifikované jako chemické (či chemicko-fyzikální) jsou obvyklé analytické techniky ke stanovení koncentrace specifických chemických látek, jako např. plynová chromatografie s hmotnostním detektorem (GC/MS), absorpce do roztoků a následná analýza v roztoku (sirovodík, merkaptany), detekční trubičky, elektronické nosy, atd.

Která z metod měření pachových látek je výhodnější?
Výběr měřící techniky závisí na cíli měření a matrici vzorku. Výhodou senzorických metod je to, že poskytují přímý vztah ke vnímání pachu člověkem a popisují složité směsi chemických látek. Tato informace je užitečná při hodnocení míry obtěžování pachem nebo např. při stanovení účinnosti dezodorizačních zařízení. Nevýhodou těchto technik je, že neposkytují informaci o obsahu jednotlivých odorantů, nedosahují tak vysoké přesnosti a opakovatelnosti jako instrumentální analytické metody a těmito metodami lze stanovit omezený počet vzorků za časovou jednotku.

Významnou výhodou chemických měřících technik je zjištění přítomnosti či koncentrace chemických individuí. Tato informace však neposkytuje přímý vztah k vjemu pachových látek člověkem. Je téměř nemožné určit koncentraci pachu na základě známého hmotnostního složení směsi pachových látek. Tyto techniky se v praxi používají ke stanovení specifických chemických emisí, ke zjišťování plnění zákonných emisních limitů, k projektování odlučovačů znečišťujících látek, k měření specifických chemických látek ve vzorcích k odhadu vlivu pachových látek, kde je vztah mezi hmotnostní koncentrací a koncentrací pachu znám.

Může být měření zápachu dynamickou olfaktometrií nebezpečné z hlediska toxicity pro posuzovatele zápachu?
Aby nebylo ohroženo zdraví posuzovatelů, je nutné znát přítomnost toxických látek v měřeném vzorku. Většina pachových látek je však postřehnutelná čichem při daleko nižších koncentracích, než je jejich toxická koncentrace. Toto zajišťuje dostatečnou ochranu zdraví posuzovatele zápachu. Navíc toxikologický vliv látek je ve většině případů závislý na dávce, která odpovídá součinu koncentrace látky a doby intoxikace. V případě měření pachů dynamickou olfaktometrií je koncentrovaný vzorek zředěn v nejnižsím kroku minimálně 8x a je podáván po dobu 2,2 s. Problém nastává u látek, které jsou toxické a nejsou pachově postižitelné, např. oxid uhelnatý. Takovéto vzorky samozřejmě nelze měřit dynamickou olfaktometrií.

Existuje jednoduchý vztah mezi čichovým prahem, naměřenou koncentrací látky a intenzitou zápachu? Je možné pomocí znalosti těchto veličin určit, která ze směsi látek je hlavní příčinou zápachu?
Závislost mezi koncentrací pachové látky vyjádřené např. hmotnostní koncentrací a čichovým prahem existuje. Lze ho však použít jako odhad jen u čistých chemických látek (např. amoniak v čistém vzduchu). U směsí chemických látek se závislost značně komplikuje a nelze jej ve většině případů popsat matematickou rovnicí.

Pro čisté látky platí:

D = Ca/Ta

kde D je koncentrace pachových látek vyjádřená v pachových jednotkách, nebo zřeďovací poměr potřebný k dosažení čichového prahu
Ca je koncentrace látky ‘a‘ např. v mg/m3 (nebo objemový zlomek)
Ta je čichový práh látky ‘a‘ např. v mg/m3 (nebo objemový zlomek)

Při výpočtu je třeba také brát v úvahu to, že tabelované čichové prahy z různých literárních zdrojů se někdy značně různí. Vztah mezi koncentrací pachových látek a intenzitou je logaritmický. Podobně je tomu u vnímání akustického tlaku (hluku). Člověk vnímá skokové změny koncentrace pachu. Vztah mezi koncentrací pachových látek a intenzitou popisuje Frechenův zákon:

S = kw · log I/In

kde S je vnímaná intenzita zápachu, kw je Weber-Fechnerův koeficient, I je koncentrace pachových látek, In je čichový práh, nebo podle Stevense vztah v exponenciálním tvaru:

S = k · In

kde S je vnímaná intenzita zápachu, k je konstanta, n Stevensonův koeficient, I je koncentrace pachových látek.


Akreditační značky

Zkušební laboratoř pro měření pachových látek ODOUR s.r.o.
– akreditovaná ČIA pod číslem 1502

Odour s.r.o.
nahoru